... dům je mnohem více než pouhé přístřeší, měl by nás povznést emocionálně a duchovně.
John Saladino

Poradna

Existuje 9 stupňů, do kterých lze rozdělit kompletní součinnost projektanta s investorem. jsou děleny tak, aby bylo možno zadat i samostatně jen jednu z nich, aby bylo možno je samostatně nacenit dle platného veřejného "výpočtu honoráře archihtekta".  VF3 (DUR) a VF4 (DSP) jsou stupně projektové dokumentace, sloužící pro oficielní správní řízení, za účelem rozhodnutí stavebního úřadu o  umístění stavby či povolení k započetí stavby.

Předprojektová příprava je předstupeň projektové dokumentace (VF1), kdy se architekt při konzultacích s investorem seznámí s jeho potřebami, přáním, životním stylem a provede jejich analýzu s ohledem na dané možnosti finanční, prostorové a časové, objasní základní cíle s objednatelem.

Dále po dohodě projektant zajistí vstupní údaje pro lokalizaci stavby, zajistí veškeré nutné průzkumy a posudky pro vypracování následné dokumentace, zajistí vyjádření všech požadovaných správců inženýrských sítí, cenové vypracuje cenovou nabídku jednotlivých stupňů projektové dokumentace. (viz ceník) a návrh smlouvy o dílo.

V architektonické studii (VF2) je řešeno dispoziční, výtvarné a hmotové řešení domu. Architektonickou studii zpracovává architekt na základě požadavků investora, dohodnutých před zahájením projektu. V průběhu zpracování architektonické studie probíhají konzultace s investorem v rozsahu stanoveném před započetím projektu. Konzultace slouží k seznámení s rozpracovanou architektonickou studií v průběhu řešení a případnému doplnění či upřesnění požadavků klienta.

Výstupem studie je mimo výkresů a zprávy též vizualizace, tedy fotorealistické zobrazení podoby stavby z exteriéru.

Autorizovaný architekt zpracovávající studii svojí kvalifikací zaručuje proveditelnost návrhu, což znamená, žeuž v této fázi by měl respektovat prováděcí předpisy a vyhlášky a konzultovat svůj návrh již s ostatními specialisty, kteří se budou podílet na projektu v alších fázích projektové dokumentace.

Územní řízení je proces správního řízení vedeného za účelem vydání územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.

Územním rozhodnutím je rozhodnutí o

  • umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"),
  • změně využití území,
  • změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území,
  • dělení nebo scelování pozemků,
  • ochranném pásmu.

Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí.

Stavební úřad může podle správního řádu spojit územní a stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán. Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízení uvedených v ohlášení anebo stavební povolení.

Stavební úřad je povinen o započetí územního řízení i o vydání rozhodnutí obeznámit všechny účastníky řízení, kteří mají možnost se v průběhu řízení k dané projektované akci vyjadřovat a jejich připomínky musí být zapracovány do závěrečného rozhodnutí.

Projektová dokumentace k územnímu řízení slouží k získání územního rozhodnutí či územního souhlasu, proto bývá také nazývána jako dokumentace k územnímu rozhodnutí (VF3 - DUR). Je již detailněji zpracovaná než studie. V projektové dokumentaci k územnímu řízení jsou již zahrnuty projekty protipožárního zabezpečení stavby, projekty přípojek, elektroinstalací, zdravotně technických instalací, měření a regulace, avšak ne v tak detailní stavební podobě, jako v dokumentaci následující pro stavební povolení, ale ve formě výpočtů a posudků a posouzení s limitními hodnotami. Cílem těchto odborných částí kompletního projektu je dokázat, že stavba je za daných podmínek proveditelná a je v souladu se všemi normovými hodnotami a prováděcími a právními předpisy.

Dokumentace ke stavebnímu řízení bývá zpracovaná, tak aby poskytovala dostatečný podklad pro územní řízení, nicméně ne tak detailně, jako následující DSP. Z dokumentace musí být patrné přesné rozměry stavby, přesné odstupy od hranic a ochranných pásem, osazení stavby na pozemku, její výška, hloubka, počet podlaží, soulad súzemním plánem (je-li zpracován)...atd.

Následným nezbytným krokem po vydání územního rozhodnutí je vypracování dokumentace pro stavební povolení(VF4 - DSP) jako podkladu pro stavební řízení a následující výkonové fáze.

U jednodušších staveb je možné sloučit územní a stavební řízení v jedno správní řízení a tudíž vypracovat dokumentaci jednostupňově, která musí obsahovat náležitosti pro obě dvě řízení.

Stavební řízení je proces správního řízení vedeného za účelem vydání stavebního povolení. Stavební povolení vydává příslušný stavební úřad na základě stavebního řízení nebo sloučeného územního a stavebního řízení.

Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.

Projektová dokumentace ke stavebnímu řízení slouží k získání stavebního povolení, proto bývá také nazývána jako dokumentace ke stavebnímu povolení (VF4 - DSP). Je již detailněji zpracovaná než studie a projekt pro územní řízení. V projektové dokumentaci ke stavebnímu řízení jsou zahrnuty projekty statické části, protipožárního zabezpečení stavby, projekty přípojek, elektroinstalací, zdravotně technických instalací, měření a regulace, atd. Dbáme na soulad projektové dokumentace ke stavebnímu řízení s platnými právními předpisy. Dokumentace ke stavebnímu řízení bývá zpracovaná, tak aby poskytovala dostatečný podklad pro stavební řízení, nicméně ne tak detailně, aby se podle ní dalo stavět. Míra detailu odpovídá riziku nutných změn v případě připomínek dotčených účastníků stavebního řízení. Následným nezbytným krokem po vydání stavebního povolení je vypracování prováděcí dokumentace (VF5 - DPS) jako podkladu pro následující výkonové fáze a neméně pro samotnou stavbu.

U jednodušších staveb je možné sloučit územní a stavební řízení v jedno správní řízení a tudíž vypracovat dokumentaci jednostupňově, která musí obsahovat náležitosti pro obě dvě řízení.

Účastníky  řízení jsou:

  • žadatel,
  • obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn
  • vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),
  • osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,
  • osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,
  • společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu;
  • v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, je účastníkem vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.

Účastníky řízení nejsou:

  • nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.

Příslušný úřad, na kterém probíhá správní řízení, je povinen v průběhu řízení účastníky obesílat a informovat je o započetí řízení, o vydání konečného rozhodnutí. Jednotliví účastníci mají možnost v průběhu řízení ve stanovených lhůtách se k danému záměru investora vyjadřovat a jejich připomínky musí být zapracovány do konečného rozhodnutí.

Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení, a nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení. 

Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem. Dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník není vlastníkem stavby, předkládá se trojmo. 

Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady a že navrhovaná stavba může být provedena. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení.

V § 78 odst. 1 stavebního zákona je uvedeno, že stavební úřad může podle správního řádu územní a stavební řízení spojit. Jak postupovat v případě spojeného územního a stavebního řízení?

Územní řízení je vždy veřejné, zatímco stavební není. Rovněž okruh účastníků řízení může být odlišný. Pro vedení spojeného řízení se vždy uplatní přísnější ustanovení z hlediska procesních práv účastníků řízení Z hlediska dodržení lhůt je minimální patnáctidenní lhůta před konáním veřejného ústního jednání. Ve spojeném řízení se vydává společné rozhodnutí, ale s oddělenými výroky, a to pro územní rozhodnutí a stavební povolení, ve kterých stavební úřad stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, popř. pro její užívání, a odděleně rozhodne o námitkách účastníků územního a stavebního řízení. V případě, že se výroky společných rozhodnutí podmiňují, má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i vůči rozhodnutí s navazujícím výrokem (§ 140 odst. 7 správního řádu). Pro doručování společného rozhodnutí platí přísnější požadavky pro doručování stavebního povolení. V případě uplatnění § 144 správního řádu, tj. nastanou-li podmínky pro řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), doručuje se žadateli jednotlivě a ostatním účastníkům veřejnou vyhláškou.

K provedení jednoduchých staveb , jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací, které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni.

Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis,  u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení se připojí doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí.

Projektová dokumentace pro provedení stavby (VF5), tzv. prováděcí projekt, slouží jako podklad pro samotnou stavbu. Oproti projektové dokumentaci ke stavebnímu řízení obsahuje projektová dokumentace pro provedení stavby bližší specifikaci materiálů, řešení detailů stavby, výpisy použitých prvků, detailní projekty profesí, technologické postupy apod. Projekt pro provedení stavby zaměstnává řadu specialistů, jako subdodávek komletního projektu. Projekt pro provedení stavby je velmi důležitou přílohou smlouvy o dílo na dodání samotné stavby, proto musí být zpracován velmi pečlivě. Absence tohoto stupně projektové dokumentace je nejčastější příčinou vzniku vícenákladů při samotné stavbě. 

Dokumentací pro výběr zhotovitele se rozumí projektová dokumentace zpracovaná na základě dokumentace pro provedení stavby a upravená do rozpočtové struktury pro účely posouzení skladby a výše cenové nabídky jednotlivých uchazečů o dodávku stavby. V rámci podkladů pro výběr zhotovitele může být i návrh smluvní dokumentace pro zhotovení stavby včetně všech příloh. Posouzení nabídek je tak mnohem objektivnější, pokud jsou dopředu nastaveny všechny smluvní podmínky mezi zhotovitelem a objednatelem (termín, doba splatnosti faktur, záruční doba, požadavky na jakost, kvalitu, pracovní dobu, záruka pečlivého prostudování dokumentace ve fázi nabídky, možnosti reklamy na stavbě atd.) než pokud je předmětem hodnocení jen cena a smlouva se dohaduje až poté.

Spolupráce při dokončení stavby spočívá v přebírání a kontrole úplnosti předávaných dokladů ke kolaudačnímu řízení a provozu objektu. Se spoluprací při dokončení stavby souvisí závěrečná kontrola dokončeného díla, případně zpracování soupisu vad a nedodělků. Spolupráce při dokončení stavby zahrnuje též účast na přejímacím a kolaudačním řízení a kontrolu odstranění případných vad a nedodělků zhotovitelem v dohodnutých termínech.

Autorský dozor je činnost zpracovatele dokumentace (projektanta) ke stavebnímu povolení nebo dokumentace provedení stavby, kterou se ověřuje soulad prováděné stavby s touto dokumentací. Zjištěné nedostatky a návrh na jejich odstranění včetně způsobu a postupu jsou zapisovány do stavebního deníku.

Autorským dozorem v průběhu výstavby se rozumí zejména kontrola dodržování projektové dokumentace pro provedení stavby. V rámci autorského dozoru se provádí mimo jiné schvalování případných úprav a náhradních řešení, je nezbytná účast na kontrolních dnech stavby apod. V rámci autorského dozoru jsou vybírány např. přesné odstíny barev, typy obkladů a dlažeb a mnoho dalšího zařízení na základě předložených vzorků investorem, nebyl-li zpracován projekt interieru.

U návrhů domů vymykající se masové produkci se často setkáváme s jistou nechutí stavebních firem dělat věci jinak, než jsou navyklí. Při chybějícím autorském dozoru se může snadno stát, že klient podlehne tlaku stavební firmy motivovanému snahou si věc zjednodušit. Výsledek pak zdaleka není tak přesvědčivý jako původní záměr, někdy můžou takto provedené změny znamenat totální fiasko. Proto docházíme na stavbu a hlídáme kontinuitu původního návrhu.
Autorský dozor je samostatnou výkonovou fází celkové dokumentace (VF8), je to samostatná služba objednaná investorem - objednatelem.

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů.

Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.
Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.

Inženýrskou činností se rozumí podání projektové dokumentace na stavební úřad za účelem získání stavebního povolení. Součástí inženýrské činnosti je také projednání projektové dokumentace na všech dotčených orgánech a získání jejich souhlasného stanoviska , které jsou povinnou přílohou žádosti o stavební povolení. Tato činnost dále zahrnuje po dohodě s klientem koordinaci celého projektu, komunikaci s hlavním projektantem, projednání změn v projektu dle požadavků dotčených orgánů.

Je zvykem, že osoba pověřená inženýringem projektu má plnou moc od investora, majitele..., pro projednání i podání projektové dokumentace pro správní řízení.

  • Projednání dokumentace k územnímu řízení s dotčenými orgány a organizacemi za účelem vydání územního rozhodnutí
  • Vypracování žádosti na zahájení územního řízení a zajištění územního rozhodnutí
  • Projednání projektu s dotčenými orgány a organizacemi za účelem vydání ohlášení nebo stavebního povolení
  • Vypracování žádosti o ohlášení stavby, stavební povolení.
  • Zabezpečení podkladů pro vodoprávní řízení.
  • Komunikace a spolupráce s projektantem při řešení požadovaných změn projektu pro výše uvedená správní řízení.
  • Spolupráce u výběrového řízení na dodavatele stavby
  • Zabezpečení vypracování dokumentace skutečného provedení stavby

Projektová činnost ve výstavbě je jedna z vybraných čiiností, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a mohou ji vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu  - tzv. autorizaci, podle zvláštního právního předpisu .

Autorizovaný projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované  dokumentace pro správní řízení,a proveditelnost stavby podle této dokumentace, včetně vlivů na životní prostředí.Dále zodpovídá za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Autorizovaný projekt je dokumentace splňující výše uvedené požadavky a je vybavena razítkem, na kterém je uvedeno jméno a číslo autorizovaného projektanta - člena ČKA nebo ČKAIT, a název vybrané činnosti ve výstavbě, kterou smí autorizovaná osoba vykonávat.

V programu pro výpočet honoráře architekta je stavba dle své složitosti a náročnosti začleněna do  kategorie architektonických prací a projektů, část požadované dokumentace do příslušné kategorie výkonové fáze, a cena stanovena  procentuelně dle honorářových zón a započitatelných nákladů stavby.

Tento program pro výpočet honoráře architekta (Dříve "Honorářový řád ČKA") byl po odborné stránce shledán Českou komorou architektů a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků jako vyhovující mezinárodním profesním standardům výkonovým a dokumentačním, v souladu s právními předpisy stanovujícími požadavky na profesní standardy v České republice, a způsobilý pro stanovení ceny dohodou.

Zákon o vodách a o změně některých zákonů upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha.Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu, popřípadě podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl.

Vodoprávní řízení je samostatné správní řízení vedené příslušným vodopránvím úřadem, za cílem vydání povolení vodního díla.

V případech, kdy může povolení vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů. K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky řízení.Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti.

Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.

V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkům vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

Projekt interiéru vhodným způsobem doplňuje projekt pro provedení stavby a zpracovává se zpravidla, žádá-li si to investor, souběžně s ním. Projekt interiéru obsahuje hmotové řešení interiéru, včetně zjednodušeného výpisu jednotlivých prvků interiéru, barev a materiálů. Součástí projektu interiéru je fotorealistické zobrazení, tzv. vizualizace. Podobně jako v architektonické studii předpokládáme v průběhu zpracování projektu interiéru několik konzultací s investorem. Projekt interiéru řeší soulad jednotlivých profesí jako akustika, dále rozmístění vyústek vzduchotechniky, polohu a přesný typ radiátorů, svítidel a to jak pevně zabudovaných, tak např, stojacích. Dále též rozmístění informačních systémů, evakuačních svítidel a tabulek, reproduktorů, čidel kouře, elektronické signalizace, zabezpečovacích čidel, montážních otvorů, hydrantů či multimediálních panelů. Smyslem je zajistit určitou harmonii, tzn. nevzhledná zařízení skrýt, naopak některé technické prvky je vhodné přiznat. projekt interiéru není součástí DPS, je to samostatná projektová dokumentace objednaná investorem.

Bytový architekt s Vámi probere Váš záměr na zařízení nového či úpravy staršího bytu. Na co se zejména soustřeďuje správný bytový architekt? V první řadě musí znát své klienty, kolik mají dětí, jaké mají zájmy, zda upřednostňují reprezentativní či praktický styl. Důležité pro bytového architekta je také vědět, jaký je orientační rozpočet, zda budou vybírat nábytek z Ikea nebo nějakého designérského showroomu. Je potřeba si také ujasnit, zda snesete v rámci přestavby bytu také nějaké stavební úpravy. Bytový architekt by měl mít perfektní povědomí o ergonomii, vědět, jak má být široká a vysoká kuchyňská linka, znát minimální rozměry WC, nejmenší odstupové vzdálenosti např. stolu od stěny apod. Bytoví architekti musejí umět poradit nejen s materiály, barevností i navrhnout správné osvětlení a to jak funkční, tak náladové, ale především s dispozicí bytu, uspořádáním místností.

Bytový architekt buď zpracovává ucelený projekt inteieru včetně všech ostatních profesí nebo pracuje formou skic, konzultací a poradenství, dle přání investora.
Cílem je vnést vtip a nevšednost do Vašeho bydlení.

Některá úsporná řešení se nevyplatí!

Nešetřete na projektu

Architekt mnohdy najde výhodnější a levnější řešení, než nabízí na první pohled levnější typizovaný domek. 

Nešetřete na tepelných izolacích

Náklady na vytápění stále rostou a zdánlivě jednoduché levné řešení se může proměnit ve zbytečné požírání energií.

Nešetřete na konstrukci

Dům si nestavíme na pár roků. I když chceme šetřit, zjišťujme, co materiál udělá za padesát let, a ptejme se na záruky. Architekt pomůže najít jednoduché řešení a tím ušetřit.